Jaký je původ povahových rysů AO?
Jak se mění požadavky na povahu v dnešní společnosti?
Pozitiva a negativa
AO a majitel začátečník
Jak se mění požadavky na povahu v dnešní společnosti?
Pozitiva a negativa
AO a majitel začátečník
V následujícím článku se pokusím zprostředkovat svůj subjektivní názor na povahu tohoto plemene. Budu se ovšem snažit být co nejvíce objektivní. ;o)
>> Původ povahových rysů aneb jde to ruku v ruce.....
Australský ovčák je plemeno poměrně mladé. Nicméně již od počátku byl ceněn a šlechtěn pro jisté schopnosti, které ho dělali neocenitelným pomocníkem právě pro práci s dobytkem, střežení stáda či bytí skvělým společníkem svého člověka.
Australský ovčák je především pes s velmi silnými ovčáckými instinkty. Jeho povaha byla šlechtěna pro odolnost, pro schopnost tvrdé práce s dobytkem. Je to pes, který by měl oplývat odvahou, jakousi tvrdostí, ale stejnětak vyrovnaností a citem (ne jen pro zvířata). Dále u něj byly budovány silné hlídací instinkty - střežení ať už stáda či majetku svého pána. Zvířata pracovala často samostatně, tudíž měla být sebevědomá, schopná vlastních rozhodnutí.
I dle standartu je australský ovčák inteligentní, pracovní pes, se silnými pasteveckými a právě hlídacími pudy, k cizím osobám může být rezervovaný.
Jeho druhá strana povahy je ovšem klidná, oddaná svému pánovi, umí odpočívat. Právě tato shopnost "přepínat" vyžaduje velice pevnou povahu a vyrovnanost u daného zvřete.
Tolik k povahovým rysům, které stály u počátku vzniku plemene a výběru jedinců pro další generace.
>> Jak se mění požadavky dnešní společnosti?
Dnešní svět ovšem vyžaduje od psího společníka trochu jiné vlastnosti. Psi jako domácí mazlíčci jsou velice populární, a tak již velmi málo plemen se do puntíku věnuje své původní náplni. U australského ovčáka to není jinak.
Stále existují chovy a linie, kde se chovatelé snaží udržovat původní povahové rysy. Často sami chovají dobytek , a tak jsou pro ně pracovitost a schopnosti AO nepostradatelné v běžném životě. Většina chovatelů ovšem upotřebení australského ovčáka promítla do jiných typů vyžití, ať už se jedná o výstavy, sport či selekce povah předevšim na psí kamarády. A toto se samozřejmě promítá i do dnešních povahových rysů tohoto plemene.
Ustupuje tvrdost, stále více se v běžném životě penalizují silné hlídací instinkty, psi, kteří jsou příliš "hyperaktivní" se často také nehodí pro běžný život "obyčeného pejskaře". Zde bych viděla jeden z hlavních důvodů, proč se australský ovčák vlastně rozdělil a rozděluje do dvou proudů v chovu. Na pracovní a výstavní linie.
Ale zpět k povahám. Základem by měla být především ochota k jakékoliv spolupráci s člověkem. Silná vůle vyhovět, ochota se učit, chtít dělat se svým pánem kdykoliv cokoliv, jen když z toho bude mít majitel radost. Nicméně, není dobré plést si ovčácké plemeno se společenským. Australský ovčák umí vypnout, umí odpočívat, ale stále bude vyžadovat vybití. Psychické i fyzické. Ať už více či méně, stále je to pracovní plemeno a jako s takovým by s ním mělo být zacházeno.
>> Pozitiva a negativa
Je samozřejmé, že jako pro milovníka AO pro mě převažují pozitiva. Nicméně je dobré se na povahové rysy podívat realisticky.
AO je aktivní stvoření. Měl by být pro vás "always ready". Ať už se jedná o jakoukoliv zábavu, většinou vše přivítá s nadšením. Záleží také na původu - s jakými vlastnostmi se zvíře narodí a jakými vlohami disponuje. Nejšťastnější se mi ale australáčci zdají při něčem "akčním", jako je pasení, agility, lítání v lese, dogfrisbee... zkátka něco, "kde se to hýbe".
Stejně tak mi vyhovuje jejich všestrannost. Stále existují dohady o vhodnosti AO např. na sportovní kynologii a jiné odvětví, která nejsou v kolébce AO úplně obvyklá. Co se mé zkušenosti týče, se správným přístupem a motivací je australák rozhodně plnohodnotný soupeř a kolega ( alespoň se mi to v mém okolí neustále potvrzuje).
Třetím pozitivem bych nazvala jejich "off button", jak tomu s oblibou říkají američtí chovatelé. Aneb jejich schopnost vypnout, umění odpočívat, třeba v kruhu rodinném. Jsou velice něžní ke svým dětem, domácím zvířatům. Svou rodinnu oddaně milují a za pána by doslova dýchali. Samozřejmě, že regenerovat mozek a tělo potřebujeme všichni. U svého psa pozoruji, že odpočinek je prospěšný a nutný pro schopnost podat i příště skvělý výkon. :o)
Pomalu se dostáváme k vlastnostem, které jsou pro některé pozitivem, pro jiné negativem. Australák je dle mého názoru jasným příkladem "psa jednoho pána". Jako autoritu neuzná jen tak někoho, ale svého "boha" bude nadevše milovat, udělá pro něj první poslední a v neposlední řadě se bude snažit jej chránit.
Hlídání a ochrana ať už pána či jeho rodiny a majetku může být rozhodně negativem. Zvkláště pokud pes není pod kontrolou svého psovoda. Australáci jsou "hlídači", velice impulsivní, dají najevo, kdy už vetřelec překračuje jejich prostor. Hlídání bych nerada zaměnila s agresivitou vůči lidem a psům. Dle mého pozorování jde vždy jen o první impuls a setkání. Jakmile je daný vetřelec zahrnut do pánovo přízně, automaticky jej řadí mezi své oblíbence i jeho australáček.
Určitě se může stát, že narazíme i na psy flegmatické, kteří nebudou úplně spadat do definicí "aktivní povaha, vždy ochoten k jakékoliv prá, silný kořistnický pud...". Takoví jedinci často mají jisté indispozice dané původem, možná exteriérem, ale australský ovčák je někdy "až moc chytrý na to, aby se předřel". Takže i toto může být klidně otázkou motivace. Samozřejmě, řešením je správný výběr rodičovského páru a vyjasnění si priorit...
>> AO a majitel začátečník?
Často se setkávám s názory, že australáček je vhodný naprosto pro každého. Jako rodinný pes, pejsek aportér, parťák pro dlouhé procházky. Vždy si pokládám otázku "Je to tak vůbec správně?". V souvislosti s původními povahovými rysy bych australského ovčáka do nezkušených rukou spíše nedoporučila. I tak se setkávám s psovody, kteří už pejsky "nějakou dobu v ruce mají" a i ti přiznávají, že vyzrát na australáčka a plně ho dostat pod svou kontrolu je sice zábava , ale někdy i zajímavý říšek. ;o) Australský ovčák není "labrador", bohužel, jak jej někteří prezentují a takové povahy " jednoduché pro každého" v chovu vybírají. Myslím, že bychom měli v plemeni udržet především ty vlastnosti jako je vysoká ochota k práci, byť jde ruku v ruce s vlastnostmi, které nejsou "pro každého"....
>> Původ povahových rysů aneb jde to ruku v ruce.....
Australský ovčák je plemeno poměrně mladé. Nicméně již od počátku byl ceněn a šlechtěn pro jisté schopnosti, které ho dělali neocenitelným pomocníkem právě pro práci s dobytkem, střežení stáda či bytí skvělým společníkem svého člověka.
Australský ovčák je především pes s velmi silnými ovčáckými instinkty. Jeho povaha byla šlechtěna pro odolnost, pro schopnost tvrdé práce s dobytkem. Je to pes, který by měl oplývat odvahou, jakousi tvrdostí, ale stejnětak vyrovnaností a citem (ne jen pro zvířata). Dále u něj byly budovány silné hlídací instinkty - střežení ať už stáda či majetku svého pána. Zvířata pracovala často samostatně, tudíž měla být sebevědomá, schopná vlastních rozhodnutí.
I dle standartu je australský ovčák inteligentní, pracovní pes, se silnými pasteveckými a právě hlídacími pudy, k cizím osobám může být rezervovaný.
Jeho druhá strana povahy je ovšem klidná, oddaná svému pánovi, umí odpočívat. Právě tato shopnost "přepínat" vyžaduje velice pevnou povahu a vyrovnanost u daného zvřete.
Tolik k povahovým rysům, které stály u počátku vzniku plemene a výběru jedinců pro další generace.
>> Jak se mění požadavky dnešní společnosti?
Dnešní svět ovšem vyžaduje od psího společníka trochu jiné vlastnosti. Psi jako domácí mazlíčci jsou velice populární, a tak již velmi málo plemen se do puntíku věnuje své původní náplni. U australského ovčáka to není jinak.
Stále existují chovy a linie, kde se chovatelé snaží udržovat původní povahové rysy. Často sami chovají dobytek , a tak jsou pro ně pracovitost a schopnosti AO nepostradatelné v běžném životě. Většina chovatelů ovšem upotřebení australského ovčáka promítla do jiných typů vyžití, ať už se jedná o výstavy, sport či selekce povah předevšim na psí kamarády. A toto se samozřejmě promítá i do dnešních povahových rysů tohoto plemene.
Ustupuje tvrdost, stále více se v běžném životě penalizují silné hlídací instinkty, psi, kteří jsou příliš "hyperaktivní" se často také nehodí pro běžný život "obyčeného pejskaře". Zde bych viděla jeden z hlavních důvodů, proč se australský ovčák vlastně rozdělil a rozděluje do dvou proudů v chovu. Na pracovní a výstavní linie.
Ale zpět k povahám. Základem by měla být především ochota k jakékoliv spolupráci s člověkem. Silná vůle vyhovět, ochota se učit, chtít dělat se svým pánem kdykoliv cokoliv, jen když z toho bude mít majitel radost. Nicméně, není dobré plést si ovčácké plemeno se společenským. Australský ovčák umí vypnout, umí odpočívat, ale stále bude vyžadovat vybití. Psychické i fyzické. Ať už více či méně, stále je to pracovní plemeno a jako s takovým by s ním mělo být zacházeno.
>> Pozitiva a negativa
Je samozřejmé, že jako pro milovníka AO pro mě převažují pozitiva. Nicméně je dobré se na povahové rysy podívat realisticky.
AO je aktivní stvoření. Měl by být pro vás "always ready". Ať už se jedná o jakoukoliv zábavu, většinou vše přivítá s nadšením. Záleží také na původu - s jakými vlastnostmi se zvíře narodí a jakými vlohami disponuje. Nejšťastnější se mi ale australáčci zdají při něčem "akčním", jako je pasení, agility, lítání v lese, dogfrisbee... zkátka něco, "kde se to hýbe".
Stejně tak mi vyhovuje jejich všestrannost. Stále existují dohady o vhodnosti AO např. na sportovní kynologii a jiné odvětví, která nejsou v kolébce AO úplně obvyklá. Co se mé zkušenosti týče, se správným přístupem a motivací je australák rozhodně plnohodnotný soupeř a kolega ( alespoň se mi to v mém okolí neustále potvrzuje).
Třetím pozitivem bych nazvala jejich "off button", jak tomu s oblibou říkají američtí chovatelé. Aneb jejich schopnost vypnout, umění odpočívat, třeba v kruhu rodinném. Jsou velice něžní ke svým dětem, domácím zvířatům. Svou rodinnu oddaně milují a za pána by doslova dýchali. Samozřejmě, že regenerovat mozek a tělo potřebujeme všichni. U svého psa pozoruji, že odpočinek je prospěšný a nutný pro schopnost podat i příště skvělý výkon. :o)
Pomalu se dostáváme k vlastnostem, které jsou pro některé pozitivem, pro jiné negativem. Australák je dle mého názoru jasným příkladem "psa jednoho pána". Jako autoritu neuzná jen tak někoho, ale svého "boha" bude nadevše milovat, udělá pro něj první poslední a v neposlední řadě se bude snažit jej chránit.
Hlídání a ochrana ať už pána či jeho rodiny a majetku může být rozhodně negativem. Zvkláště pokud pes není pod kontrolou svého psovoda. Australáci jsou "hlídači", velice impulsivní, dají najevo, kdy už vetřelec překračuje jejich prostor. Hlídání bych nerada zaměnila s agresivitou vůči lidem a psům. Dle mého pozorování jde vždy jen o první impuls a setkání. Jakmile je daný vetřelec zahrnut do pánovo přízně, automaticky jej řadí mezi své oblíbence i jeho australáček.
Určitě se může stát, že narazíme i na psy flegmatické, kteří nebudou úplně spadat do definicí "aktivní povaha, vždy ochoten k jakékoliv prá, silný kořistnický pud...". Takoví jedinci často mají jisté indispozice dané původem, možná exteriérem, ale australský ovčák je někdy "až moc chytrý na to, aby se předřel". Takže i toto může být klidně otázkou motivace. Samozřejmě, řešením je správný výběr rodičovského páru a vyjasnění si priorit...
>> AO a majitel začátečník?
Často se setkávám s názory, že australáček je vhodný naprosto pro každého. Jako rodinný pes, pejsek aportér, parťák pro dlouhé procházky. Vždy si pokládám otázku "Je to tak vůbec správně?". V souvislosti s původními povahovými rysy bych australského ovčáka do nezkušených rukou spíše nedoporučila. I tak se setkávám s psovody, kteří už pejsky "nějakou dobu v ruce mají" a i ti přiznávají, že vyzrát na australáčka a plně ho dostat pod svou kontrolu je sice zábava , ale někdy i zajímavý říšek. ;o) Australský ovčák není "labrador", bohužel, jak jej někteří prezentují a takové povahy " jednoduché pro každého" v chovu vybírají. Myslím, že bychom měli v plemeni udržet především ty vlastnosti jako je vysoká ochota k práci, byť jde ruku v ruce s vlastnostmi, které nejsou "pro každého"....